Reklama
 
Blog | Petr Behenský

Ústupkem islámu trpí zvířata i zákon

Při plném vědomí nasadí „řezník“ špičatý dlouhý nůž na hrdlo poráženého zvířete a protne mu krční tepnu, některé žíly, nervy, následně hltan i průdušnici - a pokračuje v hlubokém řezu až k samotným obratlům. Trvá to pak sedm až patnáct minut, nežli krvácející zvíře následkem nedostatku krve konečně ztratí vědomí. Smrt ovšem nastává později, až jeho úplným vykrvácením …

První zákon o ochraně zvířat nabyl v Německu platnosti 24. listopadu 1933 (Říšský zákon o ochraně zvířat), jeho rozšíření a novelizace pak díky aktivitám ochránců a velkému zájmu veřejnosti následovala v roce 1972. Paragraf 4a tohoto zákona zakazuje porážení zvířat při jejich plném vědomí, umožňuje však výjimky, pokud to nezbytně vyžaduje náboženské přesvědčení. Výjimka byla myšlena pro semity, jejichž náboženství povoluje pouze požívání košer masa, ale židovská obec v Německu se zachovala diplomaticky. V souladu s platným zákonem o ochraně zvířat akceptovala křesťanskou kulturu i návyky hostující země a košer maso raději importuje z jiných zemí.
Jinak tomu je u muslimů, kteří ze zákonné výjimky udělali víceméně pravidlo. Počet skotu a skopců, poražených bez předchozího omámení, dosáhl brzy několika milionů za rok a ochránci zvířat začali hlasitě protestovat. Hlavním důvodem protestů bylo vedle vysokého čísla i zpochybnění náboženské nutnosti, k němuž se dnes přiklánějí i některé velké osobnosti islámu, například Mehmet Nuri Yilmaz. Ten poukazuje na možnost omámení elektrickým proudem, které je v západním světě naprosto běžné a které přitom nikterak neporušuje koránem předepsané odkrvení. Říká: „Pokud samotné omámení nezpůsobí smrt zvířete, pak je i takovéto šetrné zabíjení v souladu s muslimským přesvědčením."
V roce 1995 nakonec německý správní soud rozhodl, že islám jednoznačně podmínky pro udělování zákonných výjimek nesplňuje a úřady přestaly muslimským řezníkům takováto povolení udělovat. V květnu roku 2002 byl navíc zákon přijat do ústavy SRN, aby tak jeho důležitost nabyla na váze. Dalo by se tedy očekávat, že zbytečnému utrpení porážených zvířat (alespoň v Německu) nastal jednou pro vždy konec. Ale chyba lávky!

Sunitský muslim tureckého původu, Rüstem Altinküpe, který před 25-ti lety jako čtrnáctiletý chlapec emigroval se svými rodiči do Německa, podal stížnost proti neudělování výjimek muslimským občanům, odvolávaje se na ústavně zakotvenou svobodu náboženského vyznání v SRN. A světe div se! Třetí senát Spolkového správního soudu v Lipsku před několika týdny podanou stížnost definitivně uznal. Postavil tak zákon o svobodě náboženského vyznání nad zákon o ochraně zvířat a ustoupil islámu, který mimo jiné říká:  Buď bohu poslušný a k jeho stvořením přistupuj s něhou a milosrdenstvím … 

Reklama