V milionové metropoli, v srdci civilizované Evropy, jsou ještě v jednadvacátém století pravidelné odstávky teplé vody samozřejmostí, nad kterou se většina lidí ani nepozastaví. Jak je to možné? Proč nejdou lidé na barikády, neposílají stížnosti, nepřestávají platit dodavateli, nejdou demonstrovat před ministerstvo průmyslu nebo rovnou na Hrad? Odpověď je jednoduchá: Protože to jinak neznají!
Ale proč něco nepodnikne ministerstvo průmyslu, naše vláda nebo samotný dodavatel tepla? Nemá na to? Pražská teplárenská a.s. k prvnímu lednu 2007 opětovně navýšila ceny. Jistě, modernizace stojí peníze, ale v čem jsou její služby lepší? Rok co rok odstavuje dodávku teplé vody 250-ti tisícům domácností a navíc celé řadě podniků, obchodů a kanceláří.
Po poslední odstávce teplé vody jsem se začal šťourat do příčin a obrátil se nejen na Pražskou teplárenskou s prosbou o vysvětlení, ale také jsem kontaktoval ministerstvo průmyslu a obchodu. Výsledek?
Ministerstvo průmyslu a obchodu – dopis první
Dobrý den, k Vašemu dotazu sdělujeme následující: Zákon č. 458/2000 Sb. dává v § 76 odst. 4 právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie (míněno rovněž v teplé užitkové vodě) v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu provádění oprav a údržbových prací, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem. Aniž bychom chtěli hájit dodavatele teplé vody je třeba říci, že se jedná o podnikatelské subjekty a odstávky ovlivňují samozřejmě výši jejich tržeb. Není tedy v jejich zájmu trvání odstávky zbytečně prodlužovat. S přáním hezkého dne…
To je sice milé psaní, ale dvě věci mi tam opravdu nesedí. Jednak znění zákona, který dává právo přerušit dodávku teplé vody jen na nezbytně nutnou dobu, jednak zmínka o ovlivňování výše tržeb dodavatele během odstávky.
Z mailu od Pražské teplárenské jsem se mimo jiné dozvěděl, že během odstávky se provádějí údržbové práce od 7 do 19 hodin, tedy dvanáct hodin denně. Za situace, kdy je několik týdnů téměř milion lidí bez teplé vody, to je přístup přímo skandální. Existuje dost příkladů, kdy se pracuje 24 hodin denně, aniž by se přitom jednalo o havarijní záležitost. Jaký je argument dodavatele? Nechtějí rušit noční klid! Dost slabá výmluva, pokud člověk porovná váhu stížností několika desítek rodin na noční hluk s několikatýdenními následky pro celé město.
A jak je to s výší tržeb dodavatele a vůbec s placením za teplou vodu v době odstávek? Jeden kubík studené vody přijde v průměru na 50,- Kč, jeden kubík teplé vody stojí cca 148,- Kč, tedy téměř trojnásobek. Vyhláškou č. 372/2001 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj jsou stanovena pravidla pro rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové vody:
§5 (2) Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební složka 70% nákladů.
§5 (4) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů.
Při spuštění kohoutku na teplou vodu naskakuje vodoměr teplé vody i přes to, že teče jen studená. „Proč by měl člověk během odstávky pouštět teplou vodu?" ptá se dodavatel.
Stává se to téměř automaticky, především v těch domácnostech, které mají směsné baterie a tedy jen jeden kohoutek na teplou i studenou vodu. Navíc voda z potrubí na studenou vodu je přímo ledová, zatímco voda z potrubí na teplou vodu je pouze studená. A mnoho lidí ani nenapadne, že by v době, kdy teplá voda neteče, by ji jejich vodoměr mohl načítat.
Zajímavé je, proč vůbec nějaká voda z potrubí na teplou vodu teče, pokud se vyměňuje těsnění nebo provádí jiná údržba na zařízení. Že by šlo dodavateli přece jen o peníze, o podvodný zisk? Pražská teplárenská a.s. taková tvrzení zásadně odmítá a vysvětluje na svých internetových stránkách, proč tomu tak není: Na dodávkách studené vody během plánovaných letních odstávek nevyděláváme
Dne 6. 8. 2006 mohli diváci TV Nova vidět a slyšet informaci, že pokud si pustí v době letní odstávky teplé vody z červeně označeného kohoutku neohřátou vodu, přispějí tím ke zvýšení tržeb dodavatele. A mnoho z vás si možná řeklo: „Je tomu opravdu tak?" Odpověď je jednoznačná: Není tomu tak!
… je nutno upozornit, že trochu jiné je to při vyúčtování mezi jednotlivými uživateli či majiteli bytů. Tam jsou stavy vodoměrů skutečně využity pro rozpočet teplé vody mezi konečné spotřebitele, takže otevřený kohoutek při odstávce má nepatrný vliv. Vyjdeme-li z faktu, že nikdo nepouští vodu z teplého kohoutku záměrně, ale jedná se spíše o opomenutí, může tento omyl způsobit vytočení tak asi kbelíku vody. Počítáme-li tepelný obsah 0,3 GJ/m3, cenu tepelné energie pro ohřev 325 Kč/GJ a obsah kbelíku 15 litrů, zaplatíte za tento „omyl" navíc necelých 1,50 Kč. Ne však dodavateli, ale přispějete tím všem ostatním obyvatelům domu. Vzhledem k tomuto nízkému vlivu je příspěvek na okolní objekty zásobované ze stejné stanice naprosto zanedbatelný a nemá vliv na správnost fakturace.
A teď pozor! Na webových stránkách toho samého dodavatele nalezneme ještě jinou zajímavou informaci, a sice v rubrice, kde odpovídá na různé dotazy spotřebitelů:
Musí odběratel platit stálou složku ceny i při výpadku dodávek tepla?
Pokud k přerušení dodávek dojde ze strany dodavatele na dobu delší než 3 dny, je to zohledněno ve vyúčtování a odběratel platí méně. Toto se však nevztahuje na plánované odstávky na údržbu. (www.ptas.cz/verejnost/ceny/tvorba-ceny).
Takže přece jen vydělává! Navíc „omyl za 1,50 Kč", který dodavatel ve svém článku popisuje, lze vypočítat i jiným způsobem. Průměrná domácnost (2,5 členů) spotřebuje za dva týdny zhruba 1,5 kubíku teplé vody, což odpovídá ceně za ohřev ve výši 146 korun a daných 70% spotřební složky tak činí 102 Kč. Když budeme vycházet jen z jedné desetiny „omylné" spotřeby v době odstávky, dostáváme se na 10,20 Kč za každou domácnost. Při 250.000 domácnostech to znamená pro dodavatele (nebo snad někoho jiného?) neoprávněné obohacení o dva a půl milionů korun, a to nepočítáme podniky, obchody a kanceláře. Pokud by „omylem" proteklo 50% vody z potrubí na teplou vodu, přišla by jedna domácnost o 51 Kč, zatímco dodavatel by se obohatil o 12,5 milionů korun. Tolik ke spotřební složce. Na základní složce vydělá dodavatel během odstávky naprosto samozřejmě, protože odstávku ve své faktuře vůbec nezohledňuje. Zde není potřeba vycházet jen z jedné desetiny „omylů", nýbrž z plného objemu ustanovených 30%. Kolik to je v korunách? Podle údajů dodavatele a průměrné spotřeby teplé vody činí fakturace základní složky za nedodaný ohřev vody během čtrnáctidenní odstávky jen u domácností téměř 11 milionů Kč!
Zdá se, že dodavatel vědomě zneužívá „omylů" a nevědomosti spotřebitelů. Proč by jinak své zákazníky při oznámení odstávky neupozornil na případný problém s vodoměry a proč není průtok v potrubí na teplou vodu prostě zastaven?
Ministerstvo průmyslu a obchodu – dopis druhý
Vážený pane, zasíláme doplňující informace k Vašim dotazům: Výraz „nezbytně nutná doba" není exaktním technickým termínem, jedná se spíše o otázku právní. Výklad zákona může provádět pouze soud, netroufáme si ani předvídat výsledek případného soudního řízení neboť jsme se dosud s přesným právním výkladem tohoto pojmu nesetkali.
Otázka dodávky studené vody potrubím pro TUV je otázkou technického řešení konkrétní zásobovací soustavy, v některých případech tato situace může nastat. To je však problém odběratelů. Náklady na dodávku tepelné energie pro přípravu teplé užitkové vody za období odstávky nemohou být dodavatelem fakturovány. Tato skutečnost by ve faktuře dodavatele měla být čitelná. S pozdravem …
Znění zákonů, a tudíž smysl právní úpravy, navrhuje zejména ministerstvo. Pokud tedy znění zákona neumí samo vyložit, jak může něco takového očekávat od soudce, který je ve specializovaném oboru stejným laikem, jako každý jiný „nezasvěcený" občan?
No, a všechno ostatní je problém odběratelů! Ještě že máme ministerstvo …