Policie, požární sbory a záchranné služby v Německu dodnes používají analogové vysílačky, které jsou nejen technicky zastaralé a často poruchové, ale především umožňují odposlech bezpečnostní a zásahové komunikace mimo jiné i těm, proti kterým jsou nasazeny - teroristům a kriminálním živlům. Digitální komunikační systémy přitom už dávno patří ke standardnímu vybavení ve všech evropských zemích, s výjimkou Albánie a právě Německa.
Je to paradox. Na jednu stranu zavedla spolková vláda četná bezpečnostní opatření, která hraničí s ústavním právem na ochranu osobních údajů, a upravila zákony takovým způsobem, že je možné přímo zasahovat do soukromí občanů. Na druhou stranu už několik let jen diskutuje o digitálním, proti odposlechům zabezpečeném,systému, ale jeho zavedení neustále oddaluje. Proč takové zdráhání, o co vlastně jde?
Samozřejmě, že o peníze! Finančně vyčerpané Německo se snaží šetřit, kde se dá, a občas také na nesprávných místech. Boj proti teroru a organizované kriminalitě není jen záležitostí SRN, týká se minimálně všech zemí EU. Pět let po tragickém 11. září se však svojí nerozhodností stala Spolková republika rizikovým faktorem, který ohrožuje bezpečnost i ostatních států. Nový systém měl být původně zaveden již v létě tohoto roku, před konáním MS ve fotbale, ale zdá se, že to ještě nějaký ten rok potrvá. Před dvěma dny smetlo ministerstvo vnitra ze stolu nabídku firmy DB-Telematik, která byla jako jediná pověřena vypracováním nabídky – a to bez výběrového řízení!
Požadovaná cena se totiž vyšplhala na neuvěřitelných 5,7 miliardy euro (160 miliard korun) a jednotlivé spolkové země, které se na financování projektu podílejí, nabídku z tohoto důvodu zavrhly. Jak se na problém dívá samotná policie? „Je to skandál,“ řekl předseda policejního odboru, Konrad Freiberg, „policisté musejí při zásahu používat soukromé mobilní telefony.“
Zbývá tedy jen doufat, že se vyplní očekávání spolkové vlády, a do státní kasy bude od příštího roku přibývat ročně 24 miliard euro z nového navýšení daně z přidané hodnoty. Od 1. ledna 2007 totiž platí v SRN namísto dosavadních šestnácti procent nová sazba, totožná s výší DPH v České republice. Devatenáct procent.
Snad se pak naleznou potřebné peníze na financování digitálního systému a zabavování kojeneckých nápojů nebo pilníčků na nehty při odbavování na letišti bude alespoň dávat větší smysl …