K 1. lednu 2007 navýšení poplatků ze 75 Kč na 120 Kč měsíčně a zároveň snížení reklamního vysílání na polovinu (0,5% vysílacího času), od 1. ledna 2008 opětovné navýšení poplatků ze 120 Kč na 135 Kč měsíčně a tím také konec reklamního vysílání! Tak zní „dohoda" mezi vládou, vedením ČT a občany ČR. Ale pouhý měsíc po uskutečnění prvního kroku se už začínají ozývat hlasy ze Sněmovny, které stavějí podstatu „dohody" na hlavu.
Poslanec za ČSSD, Ing. Petr Rafaj, podal 31. ledna návrh na úpravu zákona o České televizi a o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve kterém požaduje návrat reklamy do ČT v původní míře, což znamená 1% vysílacího času. Přitom vedení ČT již několikrát prohlásilo, že zvýšené poplatky dostatečně zajišťují financování vysílatele ze zákona.
Jaké pohnutky vedou poslance k podání takovéhoto pozměňovacího návrhu? Osobní zájmy? Nebo blaho národa? Pan Rafaj má kromě poslaneckého křesla také místo v představenstvu firmy DISTEP a.s., která má v předmětu podnikání mimo jiné i zprostředkování reklamy. Pan Jiří Baumruk, předseda Rady ČT, je společníkem a jednatelem firmy Studio Baumruk s.r.o. se zprostředkovatelskou činností v oblasti reklamy a marketingu. Správní lidé na správném místě?
Návrh Petra Rafaje sice upravuje, jak má ČT příjmy z reklamy využít (30% do fondu kinematografie, 30% na podporu digitalizace, 30% na digitální zpracování archivu, 10% neupravuje), ale pomineme-li fond kinematografie, zůstává celých 70% dodatečných příjmů u České televize. Vrchní ředitel ČT, František Lambert, je samozřejmě pro navrácení reklamy. Argumentuje tím, že zde nejde o peníze, nýbrž se jen snaží vyhovět velké poptávce trhu a reklamních agentur …
A což takhle vyhovět divákům, tady všem občanům ČR, kteří Českou televizi platí? Snad nejsme jen houfem naivních ovcí, nebo stádem dojných krav! Pokud tento návrh bude schválen, znamená to nehorázný podvod na celém národu, protože jednou navýšené poplatky se určitě snižovat nebudou – to musí být každému z nás jasné.