Reklama
 
Blog | Petr Behenský

Hanba Vám, pane exministře!

Ministr financí, Hans Eichel (SPD), oznamuje rekordní zadlužení. Eichel doznává díru v rozpočtu. Eichelovi chybějí miliardy. Hans Eichel se v příjmech z daní opět přepočítal.  Ministr Eichel připouští, že SRN už počtvrté za sebou poruší pakt stability EU. Takové a podobné titulky provázely bývalého ministra financí po celou dobu jeho působení v ministerském křesle. Jaké jsou následky jeho “vládnutí“ nad státními financemi? Německo dosáhlo nejvyššího deficitu ve svých dějinách a pan exministr, který na penzi pobírá v přepočtu téměř čtvrt milionu korun měsíčně, žaluje Hesensko a město Kassel o navýšení svého důchodu. Požaduje dalších dvě stě tisíc - samozřejmě měsíčně!

Žalobu proti Hesensku podal Eichel 9. března 2006, 7. července pak žaloval vysloužilý ministr také město Kassel. Podání obou žalob potvrdil novinářům Kasselský správní soud, přesto označil exministr zveřejněné články za nepravdivé a oznámil, že proti médiím využije právních kroků. Tato skandální zpráva pobouřila nejen německé důchodce, kteří ve většině případů pobírají necelou desetinu toho, co bývalý ministr, ale i širokou veřejnost. Prezident sdružení daňových poplatníků, Karl Heinz Däke, označil Eichelovu žalobu jako příklad nesmyslného odměňování veřejných činitelů v SRN. Největším paradoxem zůstává i nadále skutečnost, že politici, stejně jako úředníci a další státní zaměstnanci, neplatí do důchodového zabezpečení ani cent!  

Je to v krátké minulosti již druhý případ, kdy se státní zaměstnanec domáhá navýšení své penze soudní cestou. Ernst Welteke, bývalý prezident spolkové banky a nejlépe placený úředník (jeho roční plat činil v přepočtu téměř devět milionů korun), dosáhl alespoň částečného úspěchu. Namísto 8.000 eur měsíčně požadoval od státu penzi ve výši 24.000 eur, tedy hned trojnásobek! Frankfurtský soud nakonec rozhodl o navýšení jeho penze o 20%. Podání své žaloby odůvodňoval Welteke slovy, která rozzuřila nejednoho Němce: „Vím, že 8.000 eur měsíčně zní pro normálního důchodce jako hodně peněz, ale musel jsem finančně zabezpečit moji první ženu a platím mým synům studium. Když pak ještě zaplatím nájem a obvyklá pojištění, nic mi z těch peněz vlastně nezbude.
Jeho odchod přitom ani nebyl dobrovolný, musel se vzdát svého postu po skandálu, který mu přinesl přezdívku „luxus-bankéř“. V berlínském přepychovém hotelu Adlon strávil na státní útraty několik nocí se svojí rodinou a účet za hotelový servis, minibar a kaviár činil v přepočtu 220.000 korun. Spolková banka po této aféře zavedla takzvaný kodex představenstva, aby se v budoucnu podobné případy nemohly opakovat. 

Ať už Eichel, nebo Welteke, zdá se, že média i nátlak veřejného mínění mají přece jen jakýsi vliv – podle posledních zpráv byl totiž Eichelův proces na žádost obou stran přerušen.

Reklama