Reklama
 
Blog | Petr Behenský

Volební demokratura

Zákon o volbách do zastupitelstev obcí sice ve své úvodní části poukazuje na poměrovou rovnost a otevřenost, zároveň ale umožňuje téměř diktátorské pořádání voleb. Dává totiž již zvoleným zastupitelům pravomoci a možnosti, jak výsledky voleb přímo ovlivnit - a to velmi zásadním způsobem! Bydlíte v Praze? Třeba na Praze 3, v ulici Olšanská? A jdete volit? Pak máte na výběr pouhou čtvrtinu kandidátů, kteří do zastupitelstva Prahy 3 kandidují. Nemusíte se ale cítit nikterak diskriminováni, protože stejně tak jsou na tom všichni voliči nejen v Praze 3, ale ve většině městských částí. Jak je to možné? Zastupitelstva (která jsme v minulých volbách zvolili a která mají za úkol zastupovat naše zájmy) se totiž rozhodla rozdělit pražské městské části do pomyslných volebních obvodů. Pokud si myslíte, že jde jen o technické usnadnění a lepší přehlednost voleb, pak jste úplně vedle. Odevzdané hlasy z těchto obvodů se totiž nesčítají!

Například zastupitelstvo Prahy 3 si vytvořilo čtyři imaginární městské čtvrti (zastupitelstvo Prahy 4 dokonce pět), které ve skutečnosti existují jen ve dvou dnech a jen jednou za čtyři roky – právě při komunálních volbách. Nebo jste už snad někdy slyšeli o úřadě s pohádkově dlouhým jménem „Městská část Tachovského náměstí, Husinecká, Prokopova, Cimburkova, Víta Nejedlého, Chvalova, Kubelíkova, Táboritská, Baranova, Sudoměřská, Křišťanova, Jičínská, Olšanská, Jana Želivského, U nákladového nádraží, Malešická, Za Žižkovskou vozovnou, Jeseniova, Ambrožova, Biskupcova, Rečkova, drážní těleso“? Tak zní například popis hranic volebního obvodu č. 3 na Praze 3. Má však tento volební obvod svého starostu, své zastupitele? Nikoliv. Má tato smyšlená městská část své úřady? Jistěže ne. Tak proč, krucipísek, nějaké rozdělování?

Leží to přece na dlani – stačí jen otevřít oči a nemít zrovna pětku z matiky. Procento hlasů, potřebných ke zvolení do zastupitelstva, je dáno zákonem a zůstává tudíž neměnné. Proč to ale malou fintou neobejít a nesnížit jednoduše počet volených zastupitelů? Praha 3 jich má 36, takže při pěti procentech hlasů dostane volená politická strana do zastupitelstva s největší pravděpodobností dva kandidáty (5% ze 36 = 1,8). Tím, že si zastupitelstvo rozdělilo Prahu 3 na čtyři nezávislé volební obvody, snížilo ale počet volených zastupitelů ze třiceti šesti na pouhých devět v každém obvodu. A tady je ten zakopaný pes! Pět procent z devíti je 0,45 a to znamená méně než půl zastupitele. Aby dostala menší politická strana do zastupitelstva Prahy 3 alespoň jednoho ze svých kandidátů, musí obdržet dobrých 10% hlasů. Jinými slovy, budou nás „zastupovat“ stále jen ty samé velké strany – právě ty, které tam už jsou, a které nám diktují taková pravidla, aby se na svých místech udržely pokud možno až na věčnost.

Diktatura zahalená v tenkém plášti demokracie! Diktacie? Demokratura? Jak takové volby nejvýstižněji nazvat? Možná by byla namístě ústavní stížnost, ale nejsem právník ani ústavní činitel, a tak jen doufám, že můj nepatrný příspěvek osloví také ty, kteří mají k tak zásadním demokratickým změnám potřebné kompetence.  A víte vlastně, co je na tomhle rozdělování do více volebních obvodů to nejsmutnější? Nikdo se nás voličů neptal! Přitom současný zákon o volbách takovéto rozdělování nenařizuje, ale „pouze“ umožňuje. Podívejme se například na Prahu 2 – ta zůstává jednou městskou částí i ve dnech komunálních voleb.      

Reklama