Teď ale vážně! Smyšlené, nepravdivé zprávy v tisku označujeme jako novinářskou „kachnu“. Tento výraz vznikl zhruba před sto lety a stal se pojmem, nad kterým se už dnes nikdo ani nepozastaví. Proč ale právě kachna? Drůbeže máme přece dost, mohl by to být právě tak krocan, slepice, kohout nebo husa …
Svůj původ má novinářská kachna v Německu. Články, které nebyly ověřené, se v textu označovaly mezinárodní zkratkou N.T., která byla pravděpodobně odvozena z anglického not testified (neověřeno), jiné zdroje zase tvrdí, že z latinského non testatum, což znamená to samé. Ať už tak, nebo tak, fonetická výslovnost těchto dvou písmen zní v Němčině jako eN-Té (Ente) a tím se konečně dostáváme k jednoduchému vysvětlení malé záhady – Ente totiž znamená v českém překladu kachna.
Tolik k teorii. V praxi známe dva druhy novinářských kachen: kachny nechtěné, které vznikly ze špatných informací, a kachny úmyslné, které mají za účel vyprovokovat, zmást nebo pobavit. V dnešní době není díky televizi, rozhlasu a především internetu natolik obtížné pravdivost zpráv ověřit. Takové ověřování ovšem funguje jen za předpokladu, že se kachna mezitím nerozšířila do všech médií – i to se totiž stává. Výstižným příkladem jsou například poslední prezidentské volby v USA, kdy jedna americká televizní stanice po druhé začala šířit falešnou zprávu o volebních výsledcích na Floridě. Původcem byla stanice Fox, která (alespoň se zdá) vyslala svou kachnu úmyslně, za účelem čistě politickým a manipulačním. Učiněným kachním hnízdem se stal internet a rozesílání mailových zpráv. Připomeňme si například poplašnou zprávu z roku 1994 o šíření viru Good-Time, který měl údajně zničit každý počítačový hardware. Nejen noviny, ale dokonce i odborné časopisy začaly tuto kachnu zveřejňovat, jakoby tento virus skutečně existoval. Byl to ale jen vtip neznámého autora, který začal s jeho šířením několika málo maily. (Smyšlená zpráva o mailech, které mohou poškodit počítač, se stala rozesíláním viru Loveletter o několik let později skutečností). Ta nejběžnější „kachna“ v našem životě přitom vzniká jednoduchou komunikací mezi sousedy a známými – však to jistě znáte: „Jedna paní mi říkala, že jí jedna paní říkala …“ To už ale není kachna novinářská, nýbrž kachna obecná!
Zbývá už jen otázka, zdali tento článek o vzniku novinářské kachny není náhodou sám jednou velkou kachnou. Německý historik novinářského žurnalismu, Martin Welke, objevil karikaturu z roku 1849, která znázorňuje jakéhosi novináře s brašnou, ze které vykukují dvě kachny. Přestože byl původně zastáncem teorie N.T., zpochybnil po svém objevu její pravdivost.