Komentáře: Jménem republiky … (Den, kdy jsem přišel o tátu)

Od: Martina

Martina — Sun, 16 Aug 2009 00:54:47 +0000

Tak to na mě dělá dojem…
… že si Vás maželka vydržovala jako levnou chůvu a v momentě, kdy může dítě do školky už ji nepotřebuje. Je to rozhodně ke škodě dítěte, já sama jsem na rodičovské, práce jsem se nechtěla vzdát, tak pracuji alespoň 3-4 dny v týdnu a půlka rodičovkého příspěvku padne na hlídání. No, co dodat, maminka právnička má jistě své konexe u soudu, takhle by přece rozumný soud nemohl rozhodnout. Bojujte! A dokud mého jeden a půl letého syna budou bavit anglické „krávy a kravičky“ každé ráno si na Vás vzpomeneme a budeme držet palce. Přece svého syna nepřipravíte o ideálního otce?!

Od: Věra

Věra — Sun, 31 Aug 2008 03:52:03 +0000

Jménem republiky Den, kdy jsem přišel o tátu
Nepřipadá mně to spravedlivé…

Od: klára

klára — Thu, 14 Aug 2008 09:46:27 +0000

důchodci
Slyšet podobné osobní příběhy jenom z jedné strany je vždycky dost ošemetné, proto promiňte, že se hned nepřipojuju ke spílání na soudní systém. Znám rodiny, kde matky otcům děti nepůjčují vůbec, takže z tohoto hlediska mi připadáte spíš jako ten šťastnější otec. Navíc obecně pochybuju o střídavé výchově jako takové, zvlášť u úplně malých dětí. Zkuste si každý týden zabalit batůžek a putovat do jiného „domečku“.
Co mě ale opravdu naštvalo, to byla vaše poznámka o obědech s důchodci. Proč vám vadí, že by vaše dítě mělo obědvat s důchodci? Důchodci jsou něco fuj, co by děti vůbec neměly vidět? Asi jako feťáci?
Promiňte, ale touto svojí poznámkou jste se pro mě odkopal a přiznám se, že jsem začala pochybovat i o vašich „pravdách“ v článku. A docela by mě zajímala verze vaší bývalé ženy.

Od: Angela

Angela — Wed, 13 Aug 2008 23:58:46 +0000

Není to moc logické
Vítejte zpět. Dělali jsme si o Vás starosti. Mrzí mě, že se Vám rozpadla rodina.

Hezký článek z perspektivy dítěte. Střídavou péči bych Vám velmi přála. Máte nejlepší předpoklady.

Jedna zásadní věc v procesu rozhodování je velmi nelogická: Nesouhlas jednoho z rodičů zřejmě znamená automaticky odmítnutí střídavé péče, zatímco nesouhlas jednoho z rodičů s jinou formou společné péče nevede automaticky k jejímu odepření. Jinými slovy: v jednom scénaři (dítě ve výhradní péči matky, otec nesouhlasí) může soud nepřehlédnout k negativnímu názoru jednoho z rodičů a výhradnou péči přesto nařídit. V druhém scénaři (střídavá péče, matka nesouhlasí) přihlíží soud (či znalec) maximálně k negativním názoru a střídavou péči odmítne. Nelze takto velmi snadno boykotovat střídavou péči? Zkoumají se důvody negativního názoru matky? Dosavadní péče o díte (ne)hraje roli, viz otcovská dovolená? atd. atd. Není to logické.

Od: zj

zj — Sat, 09 Aug 2008 09:55:32 +0000

kde je selsky rozum?
Ja si myslim, z ciste laickeho pohledu, ze je v nasi spolecnosti stale jeste pevne zazity nazor, ze maminka vi nejlip, co dite potrebuje. A pritom se zcela nelogicky prehlizeji fakty v konkretnich pripadech. Vase zena si hned od zacatku vybrala karieru pred ditetem, coz je obdivuhodne a ja ji tim nejak nezatracuji. Ale timhle rozhodnutim pak dala najevo, ze Vam absolutne duveruje, ze se o dite postarate dobre. A proc se to najednou zmenilo? Tim, ze se zmenil Vas vzajemny vztah se prece nemeni Vas vztah k Jenikovi! Navic Vas zajem travit se synem vic casu by, opet logicky, mel byt jasnym signalem pro stridavou peci. Tady jde o obycejny selsky rozum a ne o nejake papirove rozhodovani. Drzim palce preju hodne sily.

Od: Pewu

Pewu — Fri, 08 Aug 2008 22:53:54 +0000

Překlep
„neztratit“ samozřejmě, pardon

Od: Pewu

Pewu — Fri, 08 Aug 2008 22:51:54 +0000

Na stát nespoléhat
Tak to vidíte a my se o školku s mužem přeli poměrně urputně asi 2 roky (v poměrně šťastným stále trvajícím,uf, manželství). Já chtěla tu více „friendly“ i za cenu dojíždění, muž tu vedle baráku .Oba argumenty platný stejně, jen z jinýho úhlu pohledu.
Napadá mne, co to nenazývat střídavá péče, ale chtít syna vidět častěji (proč ne třeba každý den na pár hodin), vždyť školková docházka není povinná a pokud můžete mít dopoledne volný…. Jinak ta mediační služba mi přijde výborný nápad, pokud se rodiče domluví, soud by to měl odklepnout, ne? U Občanský poradny na Praze 3 funguje (www.remedium.cz), určitě i jinde. Držím palce a moc si vážím toho, že držíte nervy na uzdě a nikoho neočerňujete, to je cesta jak syna nestratit, i když lehký to určitě není. Držte se a hodně sil :).

Od: Petr Behenský

Petr Behenský — Fri, 08 Aug 2008 19:30:55 +0000

to Michaela
Milá Michaelo, vtip (kořen věci) je v tom, že střídavá péče v našem případě fakticky funguje – nejen z hlediska syna, což je to nejpodstatnější, ale i z hlediska našeho, tedy obou rodičů. To mohu přísahat! Kdyby tím mé dítě v sebemenším náznaku trpělo, byl bych první, kdo by se pokusil o nápravu a změnu. Maminka, pokud má dobrého právníka (nebo ještě lépe, je sama právnička), moc dobře ví, jak soudy rozhodují a na co reagují. Ona nemá co ztratit, proto to zdlouhavé soudní řízení a účelová její snaha o neshodu. Není shoda, nebude střídavá péče! Když prohraje, pořád zůstává ta střídavá (Já chci střídavou péči, ne výhradní. Syn nás chce a potřebuje oba, nejsem slepý, hluchý, ani bezcitný). Jinak pro info: střídavou péči může soud nařídit i v případě, že jeden z rodičů nesouhlasí. Takové rozsudky existují – ale vskutku jen výjimečně. Jinak děkuji za povzbuzení.

Od: Michaela

Michaela — Fri, 08 Aug 2008 18:16:11 +0000

Pane Behenský,
bohužel, to, co je pro posuzované nesmysl, může být pro znalce hodně rozhodující faktor. Dle mého názoru je rozdílný názor na volbu předškolního zařízení podstatný faktor v tom, jak se rodiče dovedou, či nedovedou domluvit (znovu opakuji, pro střídavou péči je schopnost komunikace mezi rodiči rozhodující). V předšklním zařízení tráví děti 4 až 8 hodin dne, což je u čtyřletých v obou případech podstatná část aktivního dne….
Taky myslím, že o Vás syn nepříchází a Vy nepřicházíte o něj…Mějte se hezky a přji hroší kůži v perných dnech. M.

Od: Petr Behenský

Petr Behenský — Fri, 08 Aug 2008 17:27:10 +0000

to LOJR
Pokud je matka rozumná, nebude se soudit …
Že by se lišily představy rodičů o denním režimu dítěte je nesmysl, jen prázdý výraz znalců (také to nebylo nikterak konkretizováno). Neshodli jsme se s matkou na výběru školky a docházce. Já chtěl, aby syn navštěvoval školku do věku čtyř let jen na dopoledne – to není jen můj výmysl, orientoval jsem se na odborných studiích. Proto jsem si také na dítě udělal čas, na úkor mého profesního života. Maminka přihlásila syna do soukromého zařízení, které se nacházelo naproti její kanceláři. To bylo pro ní sice praktické, ale ta „školka“ byla příšerná! Stravování s důchodci atd., místo věšáků skoby ve zdi, šatna 5 m2, málo toalet … a školné 9.000,- měsíčně. Chtěla také celodenní docházku už ve třech letech. No, a kvůli tomu jsme se hádali. Teď pro změnu přihlásila maminka Jeníka do anglické školky, 8 hodin denně veškerá výuka jen v angličtině! Chudák kluk, snad tomu budu moct ještě nějak zabránit