Naše společnost opravdu nemá co skrývat a vůči klientům se vždy snaží být maximálně otevřená. Vždy jsme při vývoji produktů naslouchali jejich připomínkám a to, že jsme si během 13 let na českém trhu získali důvěru statisíců, snad svědčí o tom, že jsme nikdy nepodváděli. Vaše kroky nás přirozeně poškozují a považujeme za neetické, že tak činíte, aniž byste se s připomínkami vůči naší činnosti obrátil přímo na nás. Pokud o to budete stát, rádi se s Vámi setkáme na osobní schůzce, abychom mohli Vaše pochybnosti rozptýlit.
S pozdravem
R. Havlena, vedoucí marketingu, Evropská Cestovní Pojišťovna

Nečekáme od Vás omluvu, ta je opravdu zbytečná. Dovoluji si však vyjádřit podiv nad tím, že člověk patrně inteligentní se uchyluje k praktikám – mírně řečeno – bulvárních novinářů. Je navíc smutné, že tak činí přesto, že musí vědět o dopadu podobné neodpovědnosti a neprofesionality na celkovou společenskou atmosféru u nás, o jejíž kultivaci, nejspíše zcela naoko, ve svém blogu usiluje. To mne mrzí především.

S pozdravem

Marie Nezvalová
Evropská Cestovní Pojišťovna, a. s.

Zamýšlela jsem se nad tím, co Vás vedlo k tomu článek napsat. Jeho tón napovídá, že Vaším cílem bylo naší pojišťovně prostě uškodit, a to i za cenu zcela zcestných a zmatečných kalkulací v závěru. Ono se lehce – a nejsnadněji v médiích – na někoho hází špína. Dopad Vašeho článku bych přirovnala k tomu, že někdo napíše do novin (na internet…), že pan Petr Behenský často postává před mateřskou školou se sáčkem čokoládových bonbónů a že byl viděn, jak je dává malému chlapečkovi.
Pokračování v části 3

přečetli jsme si (míněni někteří zaměstnanci Evropské Cestovní Pojišťovny) Váš příspěvek nazvaný Evropská cestovní pojišťovna bere lidi na hůl a jistě Vás nepřekvapí, že naše reakce nebyly pozitivní – od naštvání přes vztek až po pocit bezmoci. Pokud posledně uvedený pocit znáte, víte, že pramení mimo jiné z nemožnosti vysvětlit někomu, že nemá pravdu a že se věci mají poněkud jinak. A tak je to i s Vaším článkem.

Původně jsem si myslela, že budu podrobně rozporovat a uvádět na pravou míru každý jeho odstavec a větu. To by však bylo zbytečné. Těžko laikovi – a podle „pravd“, které uvádíte, nejste bohužel ani „poučený laik“ – vykládat cokoliv o hodnocení pojistného rizika, o splnitelnosti závazků, pojistné matematice, pojistném kmeni, vysvětlovat jednotlivá ustanovení pojistných podmínek a význam cestovního pojištění vůbec by patrně nepadlo na úrodnou půdu.
Pokračování v části 2